Slunce Žandov - Rekreační areál
Menu
Rezervace
Kontakt
Rychlý kontakt:

Info, rezervace, objednávky:
Tel.: 734 202 464
E-mail: zandov@sicco.cz

Recepce areálu a kempu:
Tel.: 775 155 933
Volfartická 1
471 07 Žandov

Hrad Bezděz - 42 km, auto

Publikováno: 19.4.2016 v 18:18 | Tip na výlet
Seznam všech článků sekce

Jeden z nejvýznamnějších a nejpevnějších gotických hradů v Čechách. Stojí na vyšším ze 2 kopců vulkanického původu, tvořících dvojvrchol Bezdězů. Zachována původní hradební zeď s cimbuřím, Čertova věž (výška přes 20 m, obvod 14 m, tloušťka zdí 3 m), Velká věž (výška 40 m, obvod 21 m, tloušťka zdí 5 m), hradební palác - v jeho východní části raně gotická kaple (nejcennější část hradu), budova purkrabství, hradební zeď z Valdštejnovy doby. Na přístupové cestě torza kapliček barokní křížové cesty.

Bezděz zaujímá mezi hrady Severních Čech výjimečné postavení. Dvě homolovité vyvýšeniny sopečného původu (Malý Bezděz - 577 m, Velký Bezděz - 604 m) nad městem Bělá daly vyniknout stavbě jednoho z nejpevnějších a nejvýznamnějších českých hradů. Na vyšším z vrcholů byla vystavěna pevnost znamenající důležitý obranný bod české země. S využitím daných přírodních podmínek byla v tehdější době nedobytná.

Poznejme důmyslně vystavěné opevnění znásobující obrannou schopnost příkrého skalnatého terénu. Přístup dvěma branami hájenými z hradeb, zvláštní vstup byl teprve skrze bránu třetí. Pokud bylo člověku dovoleno projet touto, čekala ho ještě cesta ke vchodu na opačné straně hradu, vše pod dostřelem kuší a luků hradebních stráží. Teprve tento přístup umožňoval vstoupit do předhradí, chráněného velkou věží. Hradby byly ve své obranné funkci zesíleny věžemi a baštami. Jejich leckde čtyřmetrová sílá zdí a výška dosahující 30 metrů ohromuje precizností a důkladností tehdějších stavitelů. Důkazem jejich důvtipu je stavba hlavní věže. Její zdivo se s přibývající výškou zužovalo a tím se využitelný prostor místností ve vyšších patrech stále rozšiřoval.

Vskutku královské sídlo přemyslovských králů se vším všudy. Jeho dokonalost poněkud zastiňoval fakt, že pevnost neměla vlastní zdroj pitné vody. Nahrazovala ji voda dešťová, jímaná do nádrží vyhloubených ve skále na nádvoří spodního hradu. V dobách míru to jistě nebyl problém, byl dostatek vody dodávané z podhradí a už tehdy mnozí z našich předků dávali přednost nápojům výživnějším a lahodnějším - pivu a vínu. Konecně, z dnešního pohledu můžeme řící, že pro své zdraví dělali to nejlepší co mohli, neboť, jak je známo, pivo je v podstatě tekutý chléb a navíc - voda v něm obsažená je převařená.

Bezděz - stěžejní kámen středověkého opevnění českých zemí, vznikl v 60. letech 13. století. Založil jej král Přemysl Otakar II. Jeho smrt přerušila snahy o rozsáhlou kolonizaci zdejšího kraje. Snem bývalého krále bylo vystavět zde královské město.

Po jeho skonu zde byl vězněn, dá-li se tak dnes nazvat nucený pobyt, sedmiletý dědic trůnu Václav a jeho matka královna vdova Kunhuta. Poručník nezletilého krále Oto Braniborský se však necítil v pohnutých dobách jistý ani na Bezdězu. Opouští i se svým malým vězněm Čechy. Kunhutě se podařilo uprchnout již dříve, když oklamala stráže a syna obětovala jako záruku. V "opatrování" Braniborů strávil Václav o hladu a nuzotě čtyři roky, dokud nebyl českou šlechtou vykoupen. Navrátil se do Čech.

Za svého panování se pokusil oživit otcův sen - výstavbu královského města. Neuspěl pro naprostý nedostatek vodních zdrojů. Často tu pobýval a podněcoval rozvoj místních osad, ale ještě za jeho vlády připadá panství do držení pánů z Dubé. Důvodem byla snaha krále vyzískat podporu českého panstva. Věrní se i tehdy získávali tímto a podobnými prostředky. Později hrad přechází do zástavního držení rodu Berků.

Až v době panování krále Karla IV. se vrací do přímého držení královského rodu. Hlava královstí na něm často pobývá. Útočištěm se pro ní stává v období rekonvalescence po těžké nemoci v roce 1351. I nadále jej považuje za stěžejní pevnost své moci. Jeho syn - Václa IV. zastavuje roku 1398 hrad markraběti Prokopovi, dále jej od něj získává pan Havel ze Zvířetic. Dalším majitelem se stává Jan z Michalovic.

Smršť husitských válek se hradu nedotkla, nebyl nikdy dobyt. Válečné pohromy však hluboce poznamenaly široké přilehlé okolí, včetně městečka Bělá. Po smrti Jana z Michalovic dědí panství jeho sestra Majdalena (přibližně 1468), provdaná za pana Tovačovského z Cimburka. Bezděz je jejich domovem do roku 1495 - 1498. Výčet následujících majitelů panství by byl velmi nudný.

Za zmínku stoji známá postava stavovského odboje Václav Berka z Dubé. Svůj sen o životním úspěchu a kariéře spojil s osudem "zimního krále" Bedřicha Falckého. Společně s ním také po porážce na Bílé Hoře prchá z Čech. Zachraňuje svůj život a své jmění ztrácí následnou konfiskací. Již v roce 1621 je hrad poničen a vypálen. Stejně jako mnoho svých jiných majetků jej velmi snadno získává Albrecht z Valdštějna.

Nový majitel hradu Bezděz - Albrecht z Valdštejna, zpočátku oceňuje jeho strategické umístění a upravuje jeho opevnění. Záhy však od svých snah ustupuje. Sen o barokní pevnosti, která by podpořila soustavu hradu bránících jeho území opouští. Po vítězství nad nepřítelem (Masfeldem u Dessavy, 1626) se zavazuje založit na tomto místě kláštěr.

Nejdříve povolává řád augustiánů z blízké Bělé. Opuštěný hrad jim však nepřipadal jako důstojné sídlo. Definitivně se tu usazují až mniši řádu benediktinů. Přestavba pro účely kláštera se však mohla uskutečnit až po třicetileté válce. Měl být přebudován do podoby kláštera v Monserratu. Tento záměr nebyl uskutečněn. Po částečném přestavbě se byla přenesena kopie Monserratské Madony.

Mniši uměli velmi dobře využívat pověrčivosti a víry lidu ke zmnožení kláštěrního majetku. Hrad se také na krátko stává poutním místem. V blízké budoucnosti jej však čekalo drancování pruských vojáků završené v roce 1785 zrušením kláštera a církevní náboženské poutě na Bezděz byly zakázány. Stavba hradu byly částečně rozbořena a posloužila dílem jako stavební materiál.

Zájem o Bezděz, který v našich krajích představuje nejvyšší stupeň ve vývoji hradů, byl oživen až v době romantismu. V 19. století jeho význam a přitažlivost podpořil svou tvorbou Karel Hynek Mácha. Jeho epická báseň Máj nám předestře zdejší krajinu v kráse srovnatelné se skutečnou, ba možná ještě hlubší.

S Bezdězem se setkáváme také v ději téměř neznámé opery Bedřicha Smetany tajemství pokladu a tajná chodba. Zřícenina hradu se stala inspirací malířům J. Mánesovi, H. Ullikovi a A. Bubákovi. Pro znalce je nejpřitažlivější a nejvýznamnější částí hradu hradní kaple, jediná, která se v dějinách našeho gotického stavitelství vyznačuje ochozem.

Vybudován v letech 1264 - 1278 za Přemysla Otakara II. cistercko-burgundskou stavební hutí jako středisko královského zboží. Roku 1279 zde vězněn Otou Braniborským mladý král Václav II. se svou matkou Kunhutou. V 1. polovině 14. století vlastnil hrad rod Berků z Dubé. V roce 1350 vydal Karel IV. majestát, podle něhož hrad nesměl být zastavován. Po Bílé hoře majetkem Albrechta z Valdštejna (od roku 1623), jenž dal postavit novou hradební zeď na severu. Roku 1642 se na hradě opevnili Švédové a plenili okolí. Od roku 1662 Bezděz přeměněn na poutní místo a usadilo se zde několik mnichů. Po zrušení řádu v roce 1785 však začal pustnout. V roce 1868 zde uspořádán památný tábor českého a německého lidu. V 19. století hrad často malován (J. Mánes, H. Ullík, A. Bubák), částečně i dějiště Smetanovy opery Tajemství

© 2016 Sicco s.r.o. - Všechna práva vyhrazena. Internetové stránky a SEO: IT products s.r.o.
Rekreační areál Slunce Žandov v Žandově hodnocení